Frýdek-Místek

Frýdek-Místek leží v severovýchodní části Moravy, na soutoku řek Ostravice a Morávky v nadmořské výšce průměrně 290 m.n.m. Vzniklo spojením dvou historicky samostatných měst - Místku, ležícího na moravské straně řeky Ostravice a Frýdku, který se nachází již ve Slezsku. Obě města se po staletí vyvíjela samostatně a za svůj vznik vděčí křižovatce důležité obchodní stezky z Olomouce do Krakova.

  První písemná zpráva o Místku je z roku 1267 v listině biskupa Bruna ze Schaunenburku. Podle jiných dokumentů je nutno považovat založení nejméně o 10 roků dříve. Od počátku bylo známo, že to byla osada tržní - "Villa forenzis" a ne osada selská nebo vesnická. Také původně německý název Friedeberch se na počátku 15. století mění na české Místek, který převládá od poloviny století 16-tého.

K založení Frýdku, a hradu ležícího ve Slezsku došlo asi o 100 let později. Frýdecký hrad je jako tvrz připomínán již před rokem 1325. V dobách panování krále Jana Lucemburského došlo k založení města Frýdku. Hrad byl postaven na ochranu nejzápadnějšího těšínského pomezí na moravsko-slezské hranici. Město bylo osídleno slovanským obyvatelstvem, mělo dvě brány sedm uliček, z nichž některé se zachovaly do dnešní doby jako Hluboká, Kostelní, Řeznická, Farní nebo Tržní. Od počátku měl Frýdek městské právo. Místek vznikem církevního panství hukvaldského patřil olomouckému arcibiskupovi, Frýdek pak pod panství feudálních rodů knížectví těšínského. Postupně se v obou městech vyvíjela řemesla, zejména soukenictví a plátenictví, v jejich rozvoji sehrály důležitou úlohu cechy. K jejich zániku došlo počátkem 19. století s postupným pronikáním progresivních výrobních způsobů. V roce 1832 byla ve Frýdku založena první textilní továrna a v roce 1833 Karlova huť. Po první světové válce se průmysl a obchod rozvíjel ještě více.

Po dobu druhé světové války, od roku 1943, byla obě města spojena, aby se pak v roku 1950 sloučila definitivně. Původně tradiční řemeslnická střediska byla od poloviny minulého století výrazně ovlivněna prudkým rozvojem průmyslu v této oblasti. Přesto si Frýdek-Místek uchoval svoji jedinečnost a osobitost. Jejím nejlepším důkazem jsou nově zrekonstruovaná historická jádra obou měst. Nejnápadnějším artefaktem minulosti je jistě frýdecký zámek, který korunuje strmý břeh na slezském břehu Ostravice. Ale je třeba upozornit i na další velmi cenné památky. Především sakrální. Na prvních místech poutní chrám Panny Marie Frýdecké nad zámkem a rokokový farní kostel sv. Jana a Pavla v Místku, ale i další. Původně gotický frýdecký farní kostel sv. Jana Křtitele a pozdně renesanční kostelík sv. Jošta ve Frýdku. A nejstarší místecký kostel sv. Jakuba a barokní kostelík Všech svatých, nedaleko od kostela sv. Jana a Pavla. Ze světských památek, mimo měšťanských domů v bezprostřední blízkosti obou náměstí, je třeba připomenout řadu veřejných budov z přelomu století pod vlivem historizujících slohů a secese. Ty jsou i v současnosti často místem řady významných kulturních podniků. Zejména Národní dům v Místku, který s areálem zámku, dnes Muzeem Beskyd, tvoří hlavní opory kulturního života nejen města, ale i regionu. Divadelní představení, koncerty, výstavy...

Znak Místku, doložený od 17. století, pochází ze staršího rodového erbu Hynka z Frýdlantu, který držel Místek kolem roku 1389. Městský znak Frýdku je známý na pěčetích z počátku 17. století, na štítě je polovina zlaté těšínské orlice a písmeno F. Od roku 1992 je znakem města Frýdku-Místku čtvrcený štít.